Růžovou stužkou proti rakovině, aneb PINKWASHING

Snažíme se být v našem magazínu vesměs pozitivní, na nikoho neukazovat prstem a spíše zmiňovat ty dobré věci než se na patě otáčet na těch špatných. Po přečtení knihy Doba jedová 3 jsem však tohle téma nemohla nechat bez povšimnutí. Moje rodina je rakovinou prolezlá a tuto diagnózu slyším ze všech stran – proto jsem se rozhodla napsat jakýsi výcuc z jednoho zdroje (z jedné kapitoly výše zmíněné knihy) a pomoci vám prohlédnout.

Filozofie lohas bohužel u některých konvenčních módních i kosmetických značek znamená také to, že aby se zakrylo, jak nakládáme špatně s našimi zaměstnanci/ produkty/ životním prostředím…, děláme limitované ekologické edice, hojně podporujeme charitu, případně jednou za rok vložíme miliony do nějakého zdravého projektu. Účelem těchto podniků je nejen zakrýt to špatné, ale svézt se na vlně soucitu, který podle průzkumů motivuje lidi mnohem více ke koupi, než kdyby to byl výrobek obyčejný. Čímž tyto aktivity firem nekritizuji, jsem naopak pro, ale jde to možná dělat i lépe a více.

Nechci touto cestou na nikoho prstem ukazovat a nikomu ubližovat, ale Avon se rozhodl, že pojede přes bloggerky – tedy už nesype jen tuny kosmetiky do redakcí, ale posunul se dál a vše je tak báječně růžové… na spoustě časopisů a produktů se v tomto měsíci objeví růžová stužka, která symbolizuje měsíc pro povědomí o rakovině prsu, desítky celebrit pronesou svá vyjádření a obléknou růžová trika (už i na Slovensku) a protože dobré věci se nekritizují, nikdo se nepozastaví nad tím, PROČ – neboli darovanému koni a velkorysému přísunu financí na věc, která je zhoubou naší civilizace, na zuby nekoukej!

Co znamená pinkwashing

Tento výraz popisuje aktivity skupin, firem, společností, které se staví do čela boje proti rakovině prsu, zatímco ve skutečnosti hojně využívají praktik (chemie apod.), které prokazatelně přispívají ke zvýšenému výskytu tohoto onemocnění – nikde však není ještě zkušenostmi a vědou prokázáno, že ho nastopro způsobují!

Která chemie škodí?

Karcinom prsu byl v USA za posledních dvacet let větší zhoubou než první a druhá světová, korejská a vietnamská válka dohromady – jsme tedy s tímto onemocněním skutečně na válečné stezce. Polovina případů je samozřejmě způsobena genetikou, stravováním, reprodukční historií; ale co ta druhá půlka? Tam je na vině ovzduší a všechna chemie, kterou naše tělo vstřebá zvenčí, včetně kosmetiky. V Důkazní zprávě z roku 2006 o souvislosti mezi životním prostředím a rakovinou prsu stojí: „Z přesvědčivých vědeckých důkazů vyplývá, že téměř 100 tisíc syntetických chemických látek, jež se v současnosti používají, ovlivňuje hormonální a genetické funkce a přispívá tak ke vzniku karcinomu prsu.“

Jednou z cest a opakuji jen jednou z cest, jak snížit výskyt tohoto onemocnění, by bylo, přestat dávat do kosmetických přípravků karcinogenní látky, ať už je jejich skvělá kosmetická vlastnost v čemkoliv.  Ale to se neděje a oficiální odpovědi zainteresovaných firem na aktivity Kampaně za bezpečnou kosmetiku znějí něco v tom smyslu „dokud nám nebyla prokázána vina, jsme nevinní!“

Mezi nejdéle známé příčiny patří rentgenové a jaderné záření u chemických látek jsou pak nejvíce nebezpečné ty, které se v těle chovají jako estrogen. Například u dívek, jež začnou menstruovat před dvanáctým rokem života je o polovinu vyšší pravděpodobnost karcinomu prsu než u těch, co začnou menstruovat po 16 roce. Mezi nejrozšířenější látky s hormonální aktivitou tohoto typu patří: bisfenol A (plastové a kojenecké lahve), parabeny (používané jako konzervanty v kosmetice), ftaláty (vyskytují se v kosmetických a toaletních přípravcích, v PVC), výtažky z placenty (v přípravcích k narovnávání vlasů).

Mezi další nejrozšířenější látky způsobující rakovinu prsu patří: 1,4 dioxan – nachází se v čisticích prostředcích, šamponech, mýdlech; 1,6-butadien – pochází z výfukových plynů; kyselina perfluoroktanová – používá se při výrobě teflonu; vinylchlorid – používá se při výrob PVC; polycyklické aromatické uhlovodíky – * při spalování nafty a benzínu – snížení hladin všech těchto látek v přípravcích i v ovzduší by mělo pronikavý dopad na zdraví populace, a to podle vědeckých důkazů. Spousta další chemických látek, které se v kosmetice používají, navíc vůbec nebyla podrobena vědeckému zkoumání a dokud díky nim stovky lidí neonemocní, nebude o jejich nebezpečnosti důkaz.

Vědecké časopisy navíc čím dál častěji uveřejňují studie, které dokazují, že je-li dívka vystavována působení hormonálně aktivních chemických syntetických látek v prvních letech života, při vývoji ňader a v těhotenství, je to pro ní velmi rizikové počínání. Lékaři proto preventivně, už pro budoucnost jejich dětí, rodin a žen, které porodí další generace, radí ženám vybírat pro péči o tělo méně přípravků a vybírat si výrobky, které obsahují méně syntetických či neznámých přísad a vyhýbat se hormonálně aktivním přísadám, kdykoliv je to možné – především pak v případě kosmetiky pro děti!!!

Co umí růžová stužka?

Především výrobky lépe prodá. V Americe se boje proti rakovině prsu nejvíce účastní firmy Revlon a Estée Lauder, které podle databáze Skin Deep patří mezi výrobce dvaceti nejškodlivějších kosmetických přípravků, které obsahují látky, u nichž právě existuje důvodné podezření z narušení hormonální rovnováhy v organizmu. V našich zeměpisných šířkách známe pochod a růžovou stužku především prostřednictvím Avonu. Žádná z těchto tří společností však Dohodu o bezpečné kosmetice nepodepsala (zdroj Doba jedová 3) a navíc všechny vespolek lobbovaly proti kalifornskému zákonu, který měl některé přísady zakazovat či omezovat jejich produkci v kosmetice. Kdyby tedy tyto firmy skutečně chtěly bojovat proti rakovině prsu, pravděpodobně by veřejně odstranily rakovinotvorné látky ze svých přípravků, „nespa“?

Aktivity s růžovou stužkou nejsou jen špatné, v ženách podporují sebevědomí a sílu s onemocněním bojovat, ale nebylo by lepší, kdyby pomáhaly onemocnění předcházet, kdyby se staly symbolem informovanosti a prevence a ne symbolem včasného nalezení nemoci a její léčby?
Rakovina prsu je navíc lepší charita než podpora boje s AIDS či podpora aktivit za práva žen apod. – jde o to, že tohle je prostě zcela pozitivní a kosmetické firmy jsou tak ukazovány v dobrém světle, nejsou spojovány s feminismem ani homosexuály a hřejí se na výsluní všeho dobrého a růžového.

Jak to vzniklo?

V 90. letech 20. století se kdesi v Americe Charlotte Haleyová rozhněvala, že ženy v její rodině trpí karcinomem prsu, vyrobila tisíce stužek broskvové barvy a k nim připojila sdělení o tom, že jen 5 % rozpočtu výzkumu rakoviny prsu v USA se věnuje na prevenci – stužky rozeslala slavným a důležitým ženám a rozdávala je v místním obchoďáku. V té době společnost Estée Lauder vymyslela společně s časopisem Self Měsíc pro povědomí o rakovině prsu, zvolili stužku, a když se dozvěděli, že symbol někdo používá, Charlotte napsali s tím, že symbol proslaví po celé zemi. Charlotte ovšem chtěla ženy vybudit k aktivitě a roznést preventivní informace a o prodej kosmetiky neměla zájem. Charlottina vize se nikdy neuskutečnila, právníci Estée Lauder poradili vybrat pro stužku jinou barvu, a tak se růžová stala symbolem pro ženy, které rakovinou trpí a chtějí z tohoto koloběhu vytáhnout. Firmy jim radí, buďte krásné, buďte silné, buďte sexy, ještě jim poradí, jak rakovinu objevit, ale neřeknou jim, co udělat pro to, aby ji nikdy neměly!

Opravdu úsměvné je, že jedním z hlavních sponzorů Měsíce proti rakovině prsu je britská nadnárodní korporace Astra Zeneca, která vyrábí lék Tamoxifen (nejpředepisovanější na světě) – moje maminka ho na léčbu tohoto onemocnění brala celých 5 let. Když společnost Měsíc pro povědomí o rakovině prsu v roce 1985 vymyslela, byla v té době vlastněna jedním z největších výrobců rakovinotvorných pesticidů a rakovinotvorný pesticid acetochlor vyráběla až do roku 2000. Tato společnost, vyrábějící lék, tedy silně ovlivňuje, jaké poselství tento měsíc má – řekněme si to na rovinu – proč by měla chtít prevenci, když potřebuje prodávat lék!!!

Výskyt rakoviny prsu totiž stále stoupá, ačkoliv na ni umírá stále méně žen – ale rakovina je dobrý byznys pro farmacii a dobrá charita pro kosmetickou firmu! Stacy Malkanová tento trend nazývá normalizací rakoviny – firmy nás nutí se s ní vyrovnat, pomáhají nám se strachem a léčbou, ale nikdo nám „nekoupe ústa“ v prevenci a varováních, jako je tomu třeba u alkoholu, kouření či nezdravého stravování!
Proto až si příště půjdete koupit výrobek s růžovou stužkou, vězte, že lepším, férovějším a mnohem krásnějším tahem než prodávat ženám krásu, sebevědomí a sílu v boji s nemocí, by od těchto firem bylo, kdyby nás naučily, jak se rakovině vyhýbat a jak ovlivnit naše dcery, aby se jim nestalo totéž co nám, našim maminkám a babičkám.

Zdroj: Doba jedová 3, nakladatelství Triton, 2014

Edit by Ina Aineé Macháčková