Pozor na šedý trh s kosmetikou

V případě šedého trhu (tedy ne nelegálního, ale také ne trhu oficiálního) se většinou jedná o prodej elektroniky a kosmetiky. Protože elektronice zase tak dalece nerozumíme, zmíníme v této oblasti jen pár bodů a následně se budeme věnovat kosmetice, která, nanášena na tělo, může díky jistým podmínkám být zdraví škodlivá až nebezpečná.

Elektronika z šedého trhu

Nakupujete-li z nějakého kanálu příliš levnou elektroniku, může jít o paralelní import mimo oficiálního distributora. Zjistíte to většinou tak, že ke zboží není záruční list v češtině a podmínky reklamace, většinou psané cizím jazykem, nesouhlasí s těmi našimi – tedy záruční doba nebývá dva roky. Navíc obvykle neobjevíte ani návod v českém jazyce. Pokud takovýto výrobek přijmete za jeho nižší cenu, musíte se v případě reklamace obrátit na prodejce, výrobce a jeho oficiální kanály vám totiž nepomohou. Vyřízení reklamace není zaručeno do 30 dnů a je-li produkt dovezen z nějaké země mimo EU, nemusí navíc souznít s naší elektrickou sítí. Je tedy třeba pečlivě zvážit rizika – my jsme domu zakoupili tiskárnu Canon, rozbila se po dvou letech a 3 týdnech přesně. Prodejce nám garantoval v cizím záručním listě záruku jen rok, ale i kdybychom ji měli podle našich podmínek 2 roky a zaplatili tak za tiskárnu o pár stovek víc, opravy bychom se nedočkali, protože se rozbila několik týdnů po jejím skončení.

Šedý trh s kosmetikou

Kosmetika z šedého trhu, abychom to ještě jednou vysvětlili, znamená originální kosmetika, prodávaná legálně přes neautorizované distributorské kanály. Neznamená to, že je produkt rovnou padělek, i když ani to nelze vyloučit, ovšem jeho autentičnost a originalita není prokazatelná. Takovou kosmetiku podle nejrůznějších bloggerských zdrojů najdete například na Strawberry Net i třeba na ebay.
V tomto ohledu je také poměrně důležité vědět, jaké značky se do České republiky skutečně dováží – to je první cesta k férovému nákupu. Jeden příklad za všechny – úžasné a velmi obdivované parfémy Hermés se v některých velkých řetězcích v ČR objevovaly i v době, kdy oficiálnímu distributorovi skončila smlouva a žádný nový na jeho místo nenastoupil – pravděpodobně tehdy pocházely z šedého trhu z Polska.

Vůně našedo

Co se ale parfémů všeobecně týče, ty jsou šedým trhem zasaženy asi nejvíce. Obecně známou praktikou mezi velkými řetězci je nákup za výhodnou cenu nějakého obrovského množství zboží, které je určeno například pro asijský trh. Zboží se doveze do Asie, tam se parfémy rozbalí, vypiluje se jim barcode, čili se dekódují a nelze se dohledat jejich původu, místa určení ani doby expirace, a pak se pošlou do nějakého pro distributora více žádoucího místa prodeje již dekódované. Takové parfémy nejčastěji objevíte v internetových obchodech, proto jsou jejich ceny obvykle tak nízké.
Ne vždy však musí jít jen o obyčejný nákup a prodej, může jít také o zmoklé či jinak špatně skladované zboží, které je za normálních podmínek neprodejné. Distributor, nikoliv výrobce (ti se naopak takovým praktikám brání), prodá zboží někomu za pakatel, parfémy jsou dekódovány a přebaleny a opět prodávány na nějakém e-shopu bez záruky expirace, původu apod. Nejde o padělky, ale může jít o výrobky, které mohou vzhledem k nejisté manipulaci s produkty, ohrozit vaše zdraví.

Co v případě nákupu parfémů doporučit?

Jisté je, že i nejdražší značky, niche parfémy vyjímaje (to je zcela jiná kapitola), mají obsah v ceně několika málo eur. Něco také stojí flakon, krabička a celofán – obvykle se ale vejde výrobce s nákladem do 10 eur za flakonek luxusního parfému – ostatní finance platíte za značku, marketing, podporu prodeje, kamennou prodejnu apod. Pokud je tedy cena na internetu o 20 – 40 % nižší než v kamenném obchodě, může jít ještě o relativně věrohodnou slevu, která je obhajitelná sníženými náklady a nulovou potřebou propagace. Je-li však cena parfému nižší o více než polovinu, měla by vám zablikat kontrolka a takovému produktu byste měli říci ne, protože je nevěrohodný a v nejhorším případě by mohlo jít i o padělek.

Nejhorší je fake

Nejčastěji padělanými kosmetickými značkami jsou M.A.C, NARS a Benefit – jde-li o padělek, pak jde jednoznačně hlavně o vaše zdraví. V rámci šedého trhu se jedná v krajním případě o špatné skladování za neblahých teplot či o problém s expirací, ovšem je-li produkt padělek, nemáte zaručenou bezpečnost a zdravotní nezávadnost žádné z obsažených ingrediencí. Dodavatelé takovýchto produktů navíc nejenže ohrožují vaše zdraví, ale navíc obvykle operují v rámci organizovaného zločinu a nucené dětské práce. Dáme-li jako příklad jednu z nejznámějších světových kosmetických značek, Clinique (ač my ji jako server o přírodním životním stylu nevyhledáváme), uvádí výrobce, že každý produkt je 12x testován na vzorku 600 lidí – každý produkt tedy absolvuje celkem 7200 testů. Pokud se v jakémkoliv z testů objeví jen minimální neblahá či dokonce nežádoucí reakce, je nutno předělat složení – takovéto bezpečnostní opatření u padělku jistojistě nehrozí – takže nejen, že na sebe nanášíte chemii, ale může to být i chemie vysoce toxická.
Existují důkazy o fakových řasenkách, které obsahovaly nebezpečné množství arsenicu, o očních linkách, které v sobě měly 46x více mědi než je dovoleno pro použití v očním okolí nebo i důkazy o fake tvářenkách s neuvěřitelně vysokým, tedy pro zdraví nebezpečným obsahem bakterií.

Proč odmítnout kosmetiku z šedého trhu?

Možná si řeknete, že když nejde o padělek, ale jen o nějaký neoficiální import, který je od originálního výrobce ovšem za mnohem nižší cenu, je to v pohodě. V poslední době se ale především u menších distributorů s obratem do 10 milionů Kč ročně (často jde o distributory biokosmetiky) množí případy, kdy nějaký vychytralý vykuk využije otevřených hranic v Evropě a nedbaje fair play, přiživí se na investici oficiálního distributora, výrobek doveze z jiné země a u nás prodá za přijatelnější cenu. Oficiální distributor díky smlouvě s výrobcem investuje do marketingu, výstav a promoakcí, platí zaměstnance a rozšiřuje povědomí o značce a pak se nějaký šikula postará o to, aby se na jeho práci bez okolků přiživil. V případě, že se takovýto dovozce pokouší navíc padělat nutné etikety v češtině, jakoby patřili oficiálnímu distributorovi, jde o jednoznačný podvod. Čeští šikulové se, jak známo, nebojí právníků ani trestních oznámení a zkoušejí to, kde se dá. Nehledě na to, že menší firmy jen těžko shánějí peníze na nějaké soudní popotahování, když často bojují o svou existenci na trhu vůbec.

Právě proto je důležité, a dovozci kosmetických značek by tímto směrem měli také začít intenzivněji uvažovat, aby oficiální distributor té které značky byl dohledatelný pro každého. Nejenže se totiž, často nevědomky, podílíte na neférovém a neetickém nákupu, ale můžete si i uškodit. Je-li produkt prodáván neautorizovaným distributorem, nebývá u něj přesný návod, není oficiálně možná kontrola skladování produktů (to je u biokosmetiky velmi důležitý faktor), není jistá expirace (především u zmíněných parfémů) a v nejhorším případě není jistá ani autentičnost produktu. V případě špatného skladování může jít třeba o to, že aktivní ingredience se v jistých, špatně zvolených podmínkách mohou přeměnit na složky škodlivé, ne-li toxické.
U oficiálního distributora máte zaručeno, že si tyto věci hlídá, protože jinak by v náročných hygienických podmínkách EU těžko bez pokuty přežil. Své k tomu uvádí i Suzanne Smetana, zástupce značky Dr. Hauschka do ČR a SR: „Popisky v případě paralelního neautorizovaného importu mohou být např. polské, což je protizákonné – popisky na výrobcích v ČR musejí být uváděny v češtině. Někdy v češtině jsou, ale dovozce neuvádí korektní znění názvu přípravku, většinou je text neodborně přeložen, není tam určeno pro jakou je pleť apod. Takovýmto neautorizovaným dovozcům chybí know-how, které je třeba u přírodní kosmetiky stěžejní. Nedovedou zákazníkovi poradit, zkrátka jen rozesílají zboží, jedno komu a kam. Nejde jim o zákazníka jako takového, jde jim jen čistě o profit.“
Posledním bodem je reklamace, kdy pro vás v podstatě neexistuje odvolání a vše záleží na benevolenci prodejce, jestli vám produkt vymění apod. Výrobce s takovýmito paralelně importovanými produkty totiž v podstatě nemá co dočinění, stejně jako u elektroniky.

Jak nakupovat kosmetiku bezpečně a eticky

V první řadě můžete kontaktovat distributora, aby vám poskytl oficiální prodejní místa a e-shopy, kterým přímou cestou dodává zboží a se kterými spolupracuje. V případě kosmetiky, která se prodává v salonech či v lékárnách, se spokojte s nákupen na oficiálním e-shopu jen v případě, že už máte produkt vyzkoušený a doporučený odborníkem. Kosmetika je věc velmi zrádná a i ten nejdražší krém nemusí být pro vaši pleť vhodný – nevybírejte proto myší, ale čichem, hmatem, na základě odborných rad a minimálně si vždy vyžádejte testery.
O výrobek z šedého trhu může jít při nákupu na e-shopu v případě, že na stránce není nikde uvedeno oficiální logo prodávané značky, k dispozici je jen omezený sortiment, výrobky jsou ve starém balení, je na nich nálepka tester, k dispozici je linie, která už delší dobu není na trhu dostupná, výrobky se prodávají bez krabičky a nakonec za příliš nízké ceny, než aby to byla pravda. Všechny tyto indicie vás mohou v některých případech informovat o nevěrohodnosti prodejce.
Věrohodný e-shop by také měl mít někde informaci, jak dlouho je na trhu, je-li dostupný servis pro zákazníky, telefon, adresa, možnost vrácení produktu a lze se řídit také podle toho, kolik stojí zasílka – ovšem to už jsou znaky spíše druhotné – protože i velké a známé e-shopy jsou neetického prodeje schopny.

Zdroj: arome.cz, zahraniční blogy, MF plus 14/2009